- 1751 – vznik Astronomické observatoře v Klementinu
- 1898 – založení soukromé hvězdárny Josefa Friče v Ondřejově
- 1918 – ustavení Státní hvězdárny Československé
- 1928 – darování ondřejovské hvězdárny státu
- 1940 – vystěhování Státní hvězdárny z Klementina a přesunutí na Vinohrady do Budečské ulice č. 6
- 1950 – vytvoření Ústředního ústavu astronomického ze Státní hvězdárny
- 1953 – rozdělení Ústředního ústavu astronomického na Astrofyzikální observatoř ČSAV a Laboratoř pro měření času ČSAV
- 1954 – sloučení dvou pracovišť ČSAV a vznik Astronomického ústavu Československé akademie věd se sídlem v Praze v Budečské ulici
- 1993 – přenesení sídla ústavu z Prahy do Ondřejova
- 2007 – změna právní formy na veřejnou výzkumnou instituci (v.v.i.)
- 2024 – 70 let ASU v Akademii věd
Astronomický ústav slaví v letošním roce 70 let od chvíle, kdy se stal součástí Akademie věd.
Trocha historie
Trocha historie
Trocha historie
Astronomický ústav je jednou z nejstarších vědeckých institucí v českých zemích. Je totiž přímým pokračovatelem klementinské hvězdárny, založené při jezuitské koleji na Starém městě pražském.
Quo vadebas et quo vadis, Institutum Astronomicum?
Historie Astronomického ústavu se začíná psát spolu se stavbou astronomické věže pražského Klementina, která byla dokončena v roce 1722. Z iniciativy pátera Josepha Steplinga byla v roce 1751 (či 1752) v Klementinu oficiálně ustavena Astronomická observatoř a po vzniku Československého státu byla v roce 1918 převedena na nově zřízenou Státní hvězdárnu Československou.
Mezitím v roce 1898 zakládá továrník Josef Jan Frič v Ondřejově u Prahy soukromou hvězdárnu, kterou vybavil řadou přístrojů vlastní výroby. Mimo jiné zde byla zřízena první československá stanice pro příjem přesných časových signálů. O třicet let později věnuje Frič svou observatoř státu pro potřeby University Karlovy, využívána a spravována je však Státní hvězdárnou.
V roce 1950 je ze Státní hvězdárny vytvořen Ústřední ústav astronomický, který se o tři roky později při vzniku Československé akademie věd (ČSAV) rozpadá na dvě samostatná pracoviště, a to Astrofyzikální observatoř ČSAV (Ondřejov) a Laboratoř pro měření času ČSAV (Praha). Konečně v roce 1954 jsou tyto dvě instituce rozhodnutím III. valného shromáždění Československé akademie věd opět sloučeny a vzniká tak Astronomický ústav ČSAV se sídlem v Praze a odděleným pracovištěm v Ondřejově.
Pohledy z výšky
Pohledy z výšky
Původní Fričova hvězdárna se po začlenění ústavu do Akademie věd začala rozrůstat.
Prohlédněte si na interaktivních mapách postupné budování observatoře od roku 1949 až do dnešních dní z ptačí perspektivy.
Výzkum vesmíru
Výzkum vesmíru
Dnes je Astronomický ústav vedoucí vědeckou institucí v oblasti astronomie a astrofyziky v České republice. Náš odborný výzkum se soustředí na fyziku Slunce, horkých hvězd, extrasolárních planet, malých těles sluneční soustavy, černých děr a galaxií. Ve všech těchto oborech děláme výzkum na špičkové mezinárodní úrovni a některé naše výzkumné skupiny jsou jedny z nejlepších na světě. Podívejte se, čím se zabýváme a jak to u nás vypadá.
Kontakt
Kontakt
To je k narozeninám všechno. Teď už můžeme zase objevovat další záhady přírody, abychom lépe rozuměli tomu, jak funguje a jak její zákonitosti využít ve prospěch celého lidstva. A vy můžete s námi. Sledujte, co děláme, a dotkněte se hvězd!